Soutěžní plachtařské létání

Posted in Sportovní činnost

Výkonnostní sportovní a soutěžní plachtařské létání.

Účelem plachtařského výcviku je naučit pilota nejen vzlétnout, letět a přistát, ale především ho naučit udržet se ve vzduchu co nejdéle za využití stoupavých termických proudů, případně svahového a vlnového proudění přes terénní=orografické překážky. Podobně, jako má motorové letadlo pro let potřebný motor a vrtuli, tak plachtaři místo toho pro svůj let nejvíce využívají právě stoupavé termické proudy, které se tvoří ohříváním vzduchové hmoty na povrchu země slunečním svitem.

 

Indikací existujícího stoupavého proudu je vznik mraku - kumulu (stoupající vzduch obsahuje vlhkost a se vzrůstající výškou obvykle klesá teplota; až se stoupající vzduch dostatečně ochladí, dojde ke kondenzaci vlhkosti a tím vzniku mraku - kumulu).

Pod takovýto mrak plachtař s větroněm přiletí a kroužením ve stoupavém proudu získává výšku pro další let; tj. po nastoupání tuto výšku přeměňuje v rychlost v klouzavém sestupném letu.

Díky tomuto termickému "motoru" můžeme létat s větroněm nejen kolem letiště, ale můžeme se vydat i na mimoletištní traťový let, tzv. přelet. Jedná se převážně o uzavřenou trať s 1 - 4 otočnými body. Při vhodných meteorologických podmínkách se dle technických parametrů daného větroně dá za využití termiky ulétnout standardně vzdálenost 200-300 km, s výkonnějšími kluzáky se létají přelety o délce 500 km i více. Ti nejlepší piloti dokážou v našich zeměpisných podmínkách uletět vzdálenost i 1000 km.

Termické počasí (duben - září) začíná kolem 10-11 hodiny dopolední a je využitelné v závislosti na délce dne, do cca 17-19 hodin odpoledne. Síla stoupavých proudů (rychlost stoupání) bývá u nás kolem 2-4 m/s, občas se dá nalézt i stoupání 5-6 m/s. Dosažitelná výška (výška spodní základny mraků) je 1200 - 1800m nad zemí, při výborných podmínkách lze dosáhnout i výšky kolem 3000m nad mořem (z hlediska rozdělení vzdušného prostoru pro různý druh provozu se větroně mohou standardně pohybovat maximálně do letové hladiny FL95, což je 2900 m nad mořem).

A jak konkrétně vypadá vlastní sportovní soutěžní létání?

Sportovního výkonu je možné dosáhnout buď mimosoutěžním letem (let na domácím letišti) anebo na některé z plachtařských soutěží, které se každoročně pořádají na různých letištích.

Jednotlivé výkony se hodnotí (bodují) dle stanovených pravidel: boduje se uletěná vzdálenost a dosažená rychlost; tyto body se poté ještě upravují pomocí různých koeficientů dle tvaru tratě a výkonnosti daného kluzáku - větroně.

Při mimosoutěžním letu si pilot sám vyhodnotí meteorologické podmínky, rozdělení vzdušného prostoru a individuálně si volí trať letu. Při soutěžním letu pořadatel soutěže všem závodníkům předepíše stejnou trať, na které piloti měří své schopnosti.

Dosažené výkony mohou piloti přihlašovat do Celostátní plachtařské soutěže (tzv. CPS), kde se průběžně provádí hodnocení výkonů - www.cpska.cz.

Sportovní let má také svá pravidla. Především je nutné před vzletem deklarovat trať, tzn., letím takovou trasu, kterou jsem naplánoval na zemi. Tuto trasu před vzletem musí pilot zadat do schváleného záznamového zařízení - loggeru, což je vlastně uzavřená, zabezpečená GPS navigace se záznamníkem. Po letu pilot tento záznam z loggeru stáhne do PC a odešle ho k vyhodnocení do CPS, na závodech ho předá ještě rozhodčímu.

Co říci na závěr...

Pokud se přelet podaří, tedy pilot se vrátí na své domovské letiště, je to pravdu povznášející pocit. Horší varianta je ta, když začne být "něco špatně" a dojde k přistání na cizím letišti nebo na poli. To potom nastává anabáze shánění kamarádů a kolegů, kteří pro "polního" pilota musí vyrazit autem se zapřaženým transportním vozem, do kterého se rozložený větroň naloží a po silnici dopraví na domácí letiště ;-).

Poloha letiště

Letiště č.p. 220
569 32 Staré Město
GPS: N 49° 47' 48.718" | E 16° 41' 08.344"
ICAO:LKMK
RWY:08/26 L/R
FRQ:130.550
ELEV:1322 ft / 403 m

Navštivte nás

Facebook

Google+